Rady a tipy
Chov a vše podstatné o něm
Důležité odkazy
Chovatelský řád Klubu přátel chodského psa
Chovatelský řád welsh corgi klubu
Jak svého pejska uchovnit se můžete dočíst v samostatném článku „Uchovnění CHP/WCP“. V tomto článku se zaměříme vyloženě na samotný chov.
Výběr krycího psa
U výběru krycího psa by neměla hrát prim vzdálenost jeho bydliště. Za kvalitním psem, který se po všech stránkách hodí k vaší fence, byste měli být ochotni jet i kus cesty. Při výběru je třeba brát v potaz rodokmen obou psů a to z několika hledisek: aby na sebe psi nebyli pokud možno příbuzní, aby se v jejich rodokmenech nevyskytovali stejné vady (např. vysoké uši, světlé oči, problematické povahy,…), dále typ psa a jeho exteriér, ale především povaha a zdraví! Rovněž je nutné (u chodských psů) porovnat výsledky RTG kyčelních kloubů. Pes/fena se stupněm 2/2 může být v páru pouze se psem/fenou se stupněm 0/0. Pokud mám tedy „dvojkového psa“, bude můj výběr o něco obtížnější, než když mám doma „nulkového“ jedince. Při výběru psa je ideální, pokud ho znáte nejenom z fotky, ale i z běžného života – ať už z výstav či společných výletů. Pokud jste pejska nikdy osobně neviděli, doporučuji se za ním jet nejprve nezávazně podívat a zjistit, zda je na tom tak, jak se uvádí. Pokud se vám cokoliv nelíbí, nebojte se majitelům pejska krytí odmítnout a jet za jiným.
U chodských psů máme velkou výhodu v jejich skvělé databázi na stránkách Klubu přátel chodského psa (www.kpchp.org). Když si do databáze zadáte správně celé jméno pejska a rozkliknete příslušné políčko, zobrazí se vám základní informace o psu – výsledky RTG DKK, někdy i dalších zdravotních vyšetření, pokud je majitel se psem absolvoval, dále svodový i bonitační kód, ze kterého lze vyčíst odchylky od standardu, kontakt či alespoň jméno majitele, fotografie pejska a celý jeho rodokmen. Nyní zde funguje i zcela speciální funkce, kdy si můžete jednoduše porovnat příbuznost dvou jedinců. Nad fotografií pejska je symbol značící jeho pohlaví – když na něj kliknete, dostanete se na funkci „Vyhledání partnera“ – zde napíšete jméno pejska, se kterým byste rádi nakryli svoji fenku, po nalezení rozkliknete jeho jméno a následně se vám zobrazí rodokmen obou psů. Abyste to měli ještě jednoduší, pod těmito rodokmeny je odkaz na „Koeficient příbuznosti“ – když na něj kliknete, měla by se vám zobrazit tabulka, kde jsou rozepsány jednotliví předci obou psů, a dvě čísla značící „Inbreeding“ a „AVK“. Pokud se vám tato tabulka nezobrazí, klikněte na odkaz pod rodokmeny ještě jednou. V chovu chodských psů platí, že by číslo značící Inbreeding mělo být co nejnižší a číslo AVK je ideálně 100% (což se ovšem podaří jen málokdy), ale spodní hranice je cca 85%. – pod tu byste pokud možno neměli jít, jinak budete krýt na sebe velmi příbuzné jedince. Výběr krycího psa nenechávejte na poslední chvíli. Leckterý chovatel vybírá vhodného psa i rok dopředu. Pokud jste již nějaký ten vrh odchovali, či víte, že je vaše fenka klidné povahy, nebojte se jet i za nezkušeným mladým psem. Pomůžete tak chovu chodských psů k oživení krve. To samé platí i u welsh corgiů. Pokud totiž všichni budou stále jezdit na známými plemeníky, kteří mají již dnes často přes 30 potomků, budou za chvilku všichni na sebe vzájemně příbuzní.
Při výběru je vhodné vybrat si svého favorita a dále alespoň 2 náhradníky – to pro případ, že by krytí s prvním psem z různých důvodů nevyšlo. Jakmile si pejsky vyberete, pošlete poradci chovu z vašeho kraje žádost o „Krycí list“. Tuto žádost najdete na stránkách Klubu přátel chodského psa, konkrétně to vypadá takto: klik krycí list zaplatíte dle aktuální tabulky poplatků, kterou najdete zde
Krytí
Pakliže jste si již hledali něco o samotném krytí, možná vás překvapilo, jaká je to „věda“ a jak dlouhé články o tom mohou být napsány. Já vám vyberu jen to nejpodstatnější.
Pakliže již máte zřízenou chovatelskou stanici, vystavený krycí list a jste domluveni s majitelem krycího psa, čekáte, kdy nastane ten správný den. Každá fenka hárá individuálně – některá 2x ročně, jiná jen jednou za rok, či vícekrát. Hárání trvá zhruba 4 týdny, přičemž ideální dny ke krytí jsou v rozmezí třeba jen 5 dní (u některých fen i méně). Teď nastává otázka, jak správný den poznat. Jedním ze znamení může být, že se barva výtoku začne zesvětlovat a růžovět. Pokud máte doma jiné pejsky, fenka se jim může v tuto dobu začít nastavovat a vybízet je. Správní období ke krytí má každá fenka jinak, ale plus-mínus to nejčastěji bývá mezi 9 – 16 dnem hárání. Jsou však i výjimky, kdy jsou fenky ke krytí třeba i kolem 20. dne hárání. Nejspolehlivější je nechat fence udělat na veterinární klinice rozbor krve na progesteron, který vám přesně řekne, kdy je ideální čas jet s fenkou ke krytí. Vyhnete se tak tím tomu, abyste za pejskem jeli zbytečně, protože ho fenka nebude chtít. Pokud totiž fenka není v ideální fázi hárání, může být na psa i velmi ostrá. Zároveň je pak velmi malá pravděpodobnost, že se z krytí narodí štěňátka. Test stojí okolo 4-5 stovek, ale rozhodně se to vyplatí.
Den D
Nastal den D a s fenkou vyrážíte za krycím psem. Dejte si na cestu rezervu, abyste pak nebyli ve stresu (a fena z vás), že nestíháte přijet na domluvený čas. Ideální je, pokud si můžete na tento den vzít dovolenou, abyste nikam nespěchali. Jsou krytí, které jsou za 5 minut hotové a pak takové, kde klidně strávíte i 3 hodiny a více. Než vyrazíte na cestu, přibalte si do tašky průkaz původu vaší fenky (může se hodit), její očkovací průkaz (kdyby ho chtěl majitel krycího psa vidět) a hlavně – vystavený krycí list!
Po příjezdu na místo mám osobně ráda, když si fenka může nejprve projít prostředí, kde se setká později se psem. Uklidní ji to, může se ještě vyvenčit a ví, že na ní nikde ze zákoutí nic nevybafne. Teprve potom se k fence pustí pes. Většina psů od přírody ví, co mají dělat a není tedy třeba jim asistovat. Pes často na fenu naskakuje i vícekrát po sobě a společně se seznamují. Pakliže vidíme, že pes na fenku naskočil a jeho kopulační pohyby se zrychlují, měli bychom k pejskům přiskočit a fenku přidržet za obojek. Je to z praktických důvodů – fenka se může leknout, uskočit a zranit tak tím sebe i psa (a to i velmi ošklivě). Lepší tedy je si ji jednou rukou přidržet za obojek a druhou pod bříškem, aby pejskovi neutekla. Zvlášť pro fenky, které jsou u psa poprvé, se nemusí jednat o příjemnou záležitost a je třeba si je ohlídat – jsou fenky, které by v tomto momentě psa nejraději sežraly (tam je lepší mít po ruce náhubek a nedovolit, aby měl krycí pes špatnou zkušenost z krytí) a pak takové fenky, které jsou rády, že dosáhly svého. Při krytí může dojít k tzv. svázání (ale také nemusí), kdy pes přestane kopulovat a chce z fenky slézt. Pejsci pak mohou stát buď vedle sebe (stále spojení), nebo zády k sobě. Opět je lepší oba pejsky držet za obojek, aby si vzájemně neublížili tím, že by popocházeli apod. Pokud se pejsci sváží, nikdy se nesnažte je od sebe oddělovat – mohli by přijít k vážnému úrazu! Svázání obvykle trvá od 20 do 45 minut. Po svázání od sebe psi volně odcházejí a začínají se čistit. Doporučuje se fenku po krytí zavřít např. do kufru auta, aby se už nevenčila a předešlo se možnosti vyplavení semene. Po krytí ještě neodjíždíte, ale musíte společně s majitelem psa vyplnit krycí list a smlouvu o krytí, kde je i domluvená částka za krytí. Cena za krytí je jen a pouze na rozhodnutí majitele krycího psa a majitel feny by ji měl akceptovat. Není tedy od věci si tuto cenu zjistit už před tím, než za krycím psem jedete. Můžete platit buď za celé krytí, nebo za každé registrované (tzv. narozené a zapsané) štěně. U chodských psů se cena pohybuje cca kolem 700 – 1000Kč za jedno štěně (cena se obvykle odvíjí od úspěšnosti psa na zkouškách, závodech či výstavách). U corgiů se cena může lišit – v průměru 600 – 1500Kč za štěně. Majitel psa však má právo požadovat místo zaplacení za krytí jedno štěně z vrhu. V takovém případě již chovateli (majiteli feny) nic nedoplácí.
Březost
Fena je březí cca 64 dní. Březost lze zjistit na ultrazvuku zhruba po prvních třech týdnech po krytí a později. V první polovině březosti nemusíme fenku nikterak více omezovat v pohybu a v aktivitách. S tím počkáme až do druhé poloviny březosti. V tu dobu také začínáme pomalu zvyšovat krmnou dávku a přecházíme na granule pro březí a kojící feny, které jsou výživnější. Důležité je fenku nepřekrmovat, protože nadměrná hmotnost feny s sebou přináší různá rizika (hlavně u porodu).
Jak probíhají jednotlivé dny u březí fenky je krásně popsáno na stránkách chovatelky rhodenských ridgebacků zde (stačí zadat datum krytí a zobrazí se vám celá březost fenky po týdnech).
Porod
Příznaky blížícího se porodu
Fenka je znepokojená, popochází po místnosti, schovává se, hrabe si v porodní bedničce, trhá v ní kusy hadrů, olizuje si mléčné žlázy a rodidla. Cca 12-36 hodin před porodem klesá její tělesná teplota o 1-1,5°C. Na fence je znatelně vidět, že se jí začínají propadat břišní stěny, pochva je zarudlá, objevuje se hlenovitý výtok. Fenka zrychleně dýchá, otáčí se k bříšku, střídavě vstává, točí se a zase ulehá. Tato přípravná fáze může trvat i 6-12 hodin.
Z fenky následně odtéká plodová voda, průhledná, bez zápachu. První štěně by se mělo narodit do 10-30 minut po odtečení plodové vody. Nejdéle však do 2 hodin, jinak může být něco špatně a je lepší zavolat veterináři a domluvit s ním další postup.
Samotný porod
Jakmile fenka vypudí plod, začne jej jemně čistit a olizovat. Je dobré fence pomoci s pupeční šňůrou a nehty na prstech ji utnout, či jimi pupeční šňůru přidržet, aby ji fenka příliš nevytáhla, či neukousla v přílišné blízkosti u bříška štěňátka a tím jej neohrozila. Zároveň je dobré mít přichystanou režnou nit, či zubní nit, kterou můžeme pahýl pupeční šňůry podvázat, aby z něj štěňátko nekrvácelo. Jakmile je štěně očištěno, přiložíme jej ke strukům fenky, aby se mohlo napít mléka. V čase, kdy jdou na fenku další stahy a je na cestě nové štěně, je občas dobré ostatní štěňátka na chvilku odebrat a umístit je do vystlaného košíku v blízkosti feny. Je to z toho důvodu, že fenka se začne znovu nemotorně zvedat, otáčet a ulehat a mohla by štěňátka pošlapat. Pokud má fenka tendenci požírat placenty, je to její přirozený pud. Já obecně nechávám feně sežrat 1-2 placenty, ostatní vyhazuji, protože při vyšším počtu pozřených placent se může fence značně přitížit. Důležité je mít pro fenku stále dostatek pitné vody.
Co mít nachystané:
Pokud možno někoho k ruce
Hodinky, sešit a propisku - abychom si mohli zaznamenávat čas narození štěňat, pohlaví, váhu a další údaje
Digitální váha - pro zvážení štěňat po porodu
Barevné mašle - na označení štěňátek (zvlášť u choďáčků, kteří jsou jedno jak druhé, se to velmi hodí)
Velké množství utěrek a hadříků - na čištění štěňátek, ale i na podložení feny, aby nebyla stále v mokrém
Koš nebo mísu na placenty
Košík - vystlaný hadříky, na občasné odstavení štěňat
Ohřívací láhev - do které dáme teplou vodu a ohříváme tím štěňátka v čase, kdy jsou v košíku mimo matku
Vodítko - na vyvenčení fenky v průběhu porodu (pokud to vyžaduje), vodítko je dobré mít i na vlastní zahradě, aby nám fenka nezaběhla do křoví a nezačala rodit tam
Dostatek pitné vody pro fenu
Číslo na veterináře a nabitý telefon
Interval mezi jednotlivými štěňaty může být 30 minut až 2 hodiny. Pokud se vám něco nebude zdát, nebojte se zavolat svému veterináři a poradit se s ním!
Po porodu fenku vyvenčíme, omyjeme jí "podvozek" a usušíme. To, že porod skončil, poznáme podle toho, že se fenka zklidní, intenzita stahů se postupně sníží a fenka spokojeně odpočívá se štěňaty. Můžeme jí podat lehko stravitelnou krmnou dávku. Porodní bedničku rychle vyčistíme a povlečeme suchými hadříky/dekami, aby šla fenka i se štěňaty do suchého. V dalších hodinách ji necháme odpočívat - štěňátka matku najdou v pelíšku sama. Fenka se bude následující 3-4 týdny čistit - jedná se o normální proces.
Ideální porodní bednička má po stranách zábrany, které slouží k ochraně štěňat před zalehnutím fenou. Na dno bedničky je vhodné dát lehko omyvatelný podklad – například linoleum – na něj deku či hadřík, aby štěňátka neklouzala a neničila si tím kyčle. Bednička by měla být tak velká, aby se v ní fenka dokázala pohodlně celá natáhnou.
Péče o štěňata
Velmi hezky je péče o štěňátka popsána na stránkách již dříve zmiňované chovatelky rhodenských rigebacků – má zde tzv. „Breeders diary“, kam stačí, když zadáte datum narození vrhu vaší fenky a den za dnem vás tento deníček provede až do období odběru štěňat. Je zde krásně vysvětleno, jak, kdy a co štěňata vnímají, kdy je třeba je odčervit a oočkovat a vše podstatné. Odkaz na deníček najdete zde
Ostatní informace, které se týkají zařízení registračních čísel, průkazu původu a čipů pro štěňátka se dočtete v odkazu, který je pro každé plemeno (CHP i WCP) uveden hned v úvodu tohoto článku.