| Mistrovství Evropy v dogfrisbee | 4.10.2024 | |
|
Jet či nejet, to byla otázka... Na letošní Mistrovství Evropy v dogfrisbee ve Dvoře Králové nad Labem (12. - 15. 9.) jsem se moc těšila, ale jak se závod blížil a ze všech stran přibývaly zprávy o hrozících povodních, člověk furt rozmýšlel... Nicméně organizátorský tým byl ve spojení s úřady a dostával aktuální informace o dění v místě konání. Při pohledu na plánky znázorňující hrací louku při dvacetileté i pětileté vodě, které jsem našla den před závodem, jsem rychle přehodnotila kempování ve stanu a snažila se sehnat ubytování jinde (v dochozí vzdálenosti, jelikož jsem byla bez auta). Všude bylo plno, ale nakonec se to podařilo a v den odjezdu (ve čtvrtek) ráno jsem sehnala volný pokoj cca 25 minut od místa konání. Uff... To mi rozhodování ulehčilo, jinak bych nejela vůbec. Rozhodla jsem se, že vyrazíme a uvidíme na místě, jaký bude stav. Kdyby bylo hřiště příliš podmáčené, prostě nenastoupíme a budeme se jen dívat. Ve čtvrtek nás čekala registrace na místě. Louka i Hartský potok vypadaly OK, tak jsem si řekla, že uvidím následující den... Od pátku se už závodilo. Velmi mile mě překvapilo, v jak skvělé kondici byly v pátek hrací plochy. Na to, jak moc pršelo, nebyly podmáčené, ani nečvachtaly. Okolí bylo samozřejmě rozdupané na bahýnka - není se čemu divit, když průchozími body projde přes den mnoho lidí i psů, ale pro hráče bylo vše skvěle nachystané. V pátek nás s Terrinkou (Kopretinou od Brány Ráje) čekalo první kolo soutěže SPTF (Super Pro Toss and Fetch - hody na dálku a přesnost s ohodnocením výskoků a trefení se do středové zóny). Bohužel, tentokrát nám to moc nesedlo a jak si vítr pohrával s disky a dlouho je držel ve vzduchu nebo je naopak stočil do strany, Terrince se špatně chytaly. Nasbíraly jsme jen málo bodů, a tak bylo jasné, že do nedělních TOP 70 týmů nepostoupíme, ale to mi nevadilo. Byla jsem ráda, že vůbec můžeme startovat, a že Terrinka i v tomto počasí skvěle spolupracuje. Přes noc z pátku na sobotu lilo ještě víc a já byla fakt vděčná za pokojíček v pensionu na kopci. Kempaři se museli tu noc přesunout... Ráno v sobotu byl start posunut na dřívější hodinu, takže rychle vypít teplý čaj a upalovat se vší bagáží a psem na hrací plochu. Tam byla porada organizátorů a rozhodčích s hráči. Hartský potok už byl vysoko, ale dostali jsme informaci, že je to z důvodu, že přehrada Les Království musela preventivně upouštět vodu, ale hladina by se teď zvedat už neměla. Hrací plocha byla stále ve výborném stavu, a tak se soutěžící rozhodli pokračovat. Informace od úřadů dostávali organizátoři operativně. Věděla jsem, že v případě potřeby budu sbalená "v cukuletu", a tak jsme šly s Terrinkou přes mostek na hřiště. Čekal nás quadruped žen (hody na dálku). Disciplína, kterou obdivuji a ve které se snažím v průběhu let zlepšovat svými tréninky. Na nich mi to lítá už docela pěkně a snažím se stále posouvat své hranice. Rozložila jsem tedy náš malý stan, fandila hráčům při jejich skvělých freestylech a následně si šla odhodit kvalifikační hod bez psa. Jakmile odházely všechny ženy, následovalo rozřazení do skupin a "players meeting". Tam se už domlouvalo, z jaké strany se bude házet, kdo kdy začne, atd. Nicméně pak z hlavního organizátorského stanu zaznělo, že se mají všichni hráči dostavit. Všichni tedy všeho nechali a přišli. Bylo nám oznámeno, že přehrada Les Království je na 3. povodňovým stupni a musí začít upouštět vodu. To znamenalo, že se hladina Hartského potoka výrazně zvýší a louka, na které se ME pořádá, bude zatopena. Organizátoři měli předem připraven evakuační plán, takže se vše v klidu pobalilo, hráči si zajistili své psy a věci a na druhé (bezpečnější straně) potoka proběhlo ještě vyhlášení některých již odehraných disciplín. Tímto letošní ME v dogfrisbee skončilo. I tak to byl ale zážitek a jsem ráda, že jsem mohla vidět sestavy skvělých hráčů (ti je samozřejmě upravili s ohledem na bezpečí psů) a zkusit si tento velký závod s Terrinkou. Pár fotek ze závodu mám ZDE
|
||
