Chodský pes

"Na hranicích v službách lidu, Chod svůj čekan hrdě nes, v bouři, sněhu, větru, klidu, po jeho boku byl vždy pes."

České národní plemeno - Chodský pes

Chodský pes je české národní plemeno, doposud však není uznáno FCI. Historie předků chodského psa sahá až do 13. století. Psi Chodů, strážců hranic, byli tvrdí, houževnatí a velmi odolní - houževnatost a odolnost jim vydržela dodnes. Zmínky o chodském psu najdeme ve vzpomínkách historie Chodska od Jindřicha Šimona Baara. V roce 1985 byla započata praktická regenerace chodské psa, kdy se narodilo první štěně odpovídající vybranému páru. Na regeneraci a upevnění standartu se podílel hlavně Ing. Jan Findejs.

Chodský pes je středně velký pes ovčáckého typu. Jeho srst je dlouhá s hustou podsadou, takže může být držen celoročně venku. Nadevše miluje svou rodinu a přeje si být co nejvíce s ní. Má výborný nos, je rychlý, obratný, snadno vycvičitelný - proto vhodný i pro začátečníky - nezklame však ani zkušené kynology. Miluje vyvýšená místa - proto nejraději a nejčastěji polehává na střeše své boudy (ne v ní), miluje vodu a využije každé příležitosti, jak se k ní dostat. S chodským psem se můžete věnovat všem kynologickým sportům - do všeho jde tento temperametní pes s chutí - např. agility, služební výcvik, dogdancing, dogfrisbee, záchranařina, dogtrekking, bikejoring, flyball a díky jeho skvělé povaze i canisterapii či slepeckému výcviku. K neznámým lidem přistupuje s rezervou a v případě ohrožení svých blízkých nebo jejich majetku umí být i ostrý.

Výška má být u psa 51 - 56cm a u feny 48 - 53 cm. Váha je v rozmezí 16 - 25 kg.

Srst je černá s hnědozrzavými znaky, dlouhá 5 - 12 cm, "samočistící".

O Chodském psu z vlastní zkušenosti

Kdo si jednou pořídí choďáka, už by neměnil. Koupí tohoto plemene totiž dostanete toho nejlepšího přítele, jakého si jen můžete přát. Z vlastní zkušenosti opravdu mohu potvrdit, že popis plemene v encyklopediích nelže. Chodský pes je velmi všestranný a řekla bych i velmi emocionálně založený. Přesně se přizpůsobí svému člověku a jeho tempu života, což se mi na něm moc líbí. Když si s ním chcete hrát, cvičit, závodit, je kdykoliv připraven s vámi jít a udělat vše proto, aby vám udělal co největší radost. Ale když si chcete odpočinout, nebo jste nemocný, leží u vaší postele a trpělivě čeká, než budete mít lepší náladu.
Když ho něco baví, dá do toho úplně všechno – celé srdce - je výborný stopař, skvělý společník, úžasný kamarád malých dětí a je-li to nutné, i odvážný obranář své rodiny.
Nevím, co vše se do tohoto plemene přimíchalo při jeho regeneraci, ale já i mnoho jiných chovatelů v CHP vidíme nejenom psa, ale i veverku, klokana, kamzíka, kočku (díky některým hravým pohybům – hlavně u štěňátek) a vydru (miluje koupání a bahní si vodě jak jen to jde).
Chodský pes je jemný, nesnese dril. Musí se na něj s pozitivní motivací, a pak je schopen pro páníčka udělat cokoliv.

Ještě o CHP a jeho praktikách:

* Po nastudování všech důležitých informací, jak má správně vypadat psí bouda, po jejím sestrojení a zateplení většinou každý majitel zjistí, že zateplená bouda je choďákovi vlastně na nic, protože nejraději hlídkuje a spí na její střeše. Přesto ale i my máme boudu velmi důkladně zateplenou – slouží ale opravdu pouze jako rozhledna, feňulky si zvykly spát uvnitř s námi.

* Chodský pes je velmi společenský a mnohdy si namísto příjemného pobytu venku vybere pobyt se svou rodinou v pro něm více teplém domě. Myslím, že jeho ideál by byla rodina žijící s ním trvale venku. Chodské štěňátko je velmi miloučké a z kotce (boudy) většinou velmi brzy zkusí ,,probořit bariéru“ a přesvědčit své majitele, že ještě roztomilejší a vděčnější je alespoň v jedné části domu. Jenže nikdo většinou v té době ještě netuší, že štěně má po celou dobu plán se pomaloučku, ovšem systematiky a nenápadně dostat místnost po místnosti až do vaší postele. O gauči u televize ani nemluvím.

* Samočisticí srst chodského psa se nejlépe vyčistí ve vašich peřinách.

* Je velmi zajímavé, jak naše fenky přesně poznají, kdy jdeme do práce a do školy, a kdy je víkend, nebo jsou prázdniny a jdeme jen tak někam ven – to pak sedí u dveří a nepustí vás, než jim slíbíte, že půjdou s vámi.

* Upozorněte svou návštěvu na to, že jakmile jednou hodí vašemu psu míček, budou ho mít po zbytek návštěvy v klíně, nebo u nohou a pes bude ustavičně dožadovat jeho házení.

* Chodský pes má snad telepatické schopnosti, jinak si to nedovedu vysvětlit. Několikrát se mi stalo, že jsem psa špatně vedla po parkuru agility, nebo říkala špatně povely a pes přesto přesně věděl, co mám na mysli a kam ho chci vlastně vést.

* Chodský pes dospívá až kolem 3. roku života, ovšem většinou až po 10. roce zmoudří. Někdo napsal: ,,Choďák dozrává jako víno, čím je starší, tím je lepší.“