Preberry - Clanky

Články


Mistrovství chodských psů v agility 7.5.2011

8.5.2010

Dne 7.5.2011 se na cvičáku v Sezemicích konaly agility závody Hop sem - Hop tam, ke kterým bylo přidruženo již 3. mistrovství chodských psů.
Tento rok jsem si závod nemohla nechat ujít. V prvním ročníku Arlin bohužel o měsíc nesplňovala stanovenou věkovou hranici a druhý ročník nám unikl myslím kvůli mé neschpnosti všas si zařídit výkonnostní průkaz agility.
Proto jsem hned od začátku pomalu připravovala taťku na to, že nutně potřebuji do Sezemic dne 7.5.2011 dorazit. :-)

Den před závody
Výkonnostní knížku agility mám již nějaký ten den doma, takže v tomhle mohu být naštěstí letos klidná. Co mi ale na klidu vůbec nepřidává je, že Arlinka už od minulé soboty hárá. V hlavě se mi promítají situace, kdy Arlin na startu odepnu z vodítka a ona si namísto běhání půjde vybírat ženicha, nebo se ze startu vůbec nehne, protože se bude tak důkladně čistit, že nám mezitím uplyne časový limit (jestli teda nějaký existuje).
Znovu koukám na propozice závodu, v kolik hodin že se to prý zítra máme dostavit na prezentaci. A čtu: 7.00-7.45h prezentace a 8.15h zahájení závodů. Musím počkat, až bude mít taťka dobrou náladu, abych mu to mohla oznámit. ]:->

Den D
Ráno budíček v 5:30. Rychle se obléct, naložit zbylé tašky do auta, popadnout rohlíky, vodítko a psa a vyrážíme. Snídáme po cestě v autě.
Ke cvičáku v Sezemicích dojíždíme včas, dokonce trochu s předstihem. Jdeme se zaprezentovat. U přejímky mi dávají z klobouku vylosovat číslo. Beru si to obrácené zády, aby to bylo fér. Mám 35 a v duchu si říkám ,,uffff, startuji jako 35. v pořadí, to je tak akorát. Chudák ten, co si vytáhne jedničku." Arlin pak ještě nechávám změřit, protože jsou to naše první oficiální závody v agility, výsledek 53 cm - kategorie Large (to bylo jasné hned :-)).
Jdeme si najít vhodné místo, kde dobře uvidíme na parkur a přitom budeme moct mít Arlin u sebe. Původně jsme ji sice chtěli nechat v autě, kde by měla veškerý komfort, ale bohužel nebylo kde zaparkovat ve stínu, takže by se tam uvařila. Rozbalujeme naše outdoorové paraple a zjišťujeme, že podstavec a násadovou tyč jsme nechali doma. No nic, použijeme to alespoň jako menší stan....
Už se bude začínat. Nervy se ozývají a já musím vyhledat toaletu :-/, Arlin je naštěstí úplně v pohodě. Táta si jde mezitím přečíst startovku, aby věděl, za kým budu startovat.
Ahle....mé startovní číslo je 1!!! :-o
Parkur už je přechystán a jde se na prohlídku trasy, začíná se jumpingem. Skočka, skočka, tunel hned vedle....jo, to bude problém........dál to snad už nějak dáme. Parkur si stejně ale projdu minimálně 5x, abych si ho zapamatovala. Během prohlídky zjišťuji, že nemám své boty na běhání. Naštěstí mi je táta ještě před startem donesl.
A je to tu! Beru si podložku pod psa a Arlin a jdeme se přesunout na start. Arlin naštěstí nijak neprotestuje, že tentokrát nestartuje z trávy, ale z podložky a ozývá se píšťalka, že můžeme začít. Hop, séééééééém!!!...písk - diskvalifikace - Arlin vběhla do tunelu a né na druhou skočku... a to jsem jí ještě šikovně nasměrovala na startu tak, aby tunel neviděla... nj, co se dá dělat, tunelům holt dává Arlin přednost. Parkur si ještě pro cvik doběhneme (samozřejmě úplně jinak, než jsem měla z prohlídky vymyšleno) a náš první ofic. běh je za námi.
Jdeme si s Arlin odpočinout. Než doběhnou jumping ostatní psi z Large, Medium a Small, začíná být pod -sice stínícím parapletem - docela vedro. Je mi pěkně blbě...asi z toho vedra a pražícího slunce...
Po obědě ve stínu už je mi trochu líp a můžu jít na prohlídku dalšího parkuru, tentokrát zkoušky LA1. Dost těžký, říkám si... Parkur si zas probíhám asi 5x, abych ho nezapomněla. A zas startujeme jako první. Arlin skáče moc pěkně, udělala jen jednu chybu (myslím, že to byla schozená laťka) a máme splněnou zkoušku LA1 na výborně - tedy jako postupovou. :-) (To však zjišťuji až po té, co mi to vysvětlí Bára od Barnabáše Černá luna).
Přesouváme se do stínu. Arlin má teď z paraple spíš malou ledničku a může si dát chrupku. Mezitím fotím ostatní choďáčky, vede se jim moc dobře. Po zkončení zkoušek je přestavba parkuru na poslední běh - Agility. Jdeme si projít trasu - pěkně těžkou teda. U áčka jsou totiž dva tunely, jeden hned pod áčkem, ten bude těžký.... Agility začínají od Small, takže si jdu lehnout k Arlin, času je dost - ,,smallíků a madíků" poběží hodně. V hlavě si furt přemítám trasu parkuru.
A konečně....náš poslední běh.... Doma nám došlo krmení, a tak vybízím Arlin k co nejlepšímu výkonu, aby si tak zajistila večeři. :-P (né, dělám si srandu, samozřejmě nějakou večeři dostane, na pejsky se u nás myslí vždy).
Začínáme.... první je skočka, dobrý, pak kruh - ten s Arlin netrénuji - nemáme ho na cvičáku ani doma, zvládáme ho tedy až na druhý pokus (1. odmítnutí), áčko (pod nímž je tunel) - super, zvládla ho, hodně jí chválím, tunel, slalom, zeď, kladina, skočka, tunel, skok daleký, tunel, dvojitá skočka, tunel, tunel, zeď, a......tunel po áčkem.....vybíháme k němu, Arlin mám po pravé straně, říkám povel tuneeel a Arlin mi vběhne do cesty a málem skočí na áčko (asi si říkala, že po tom áčku byla pochválená) - je to bráno jako odmítnutí, navedu jí do tunelu a běžím k druhému konci, Arlin se ale vrátí, takže 3. odmítnutí - tudíž diskvalifikace. Jdu zpět a navedu jí do tunelu, a pak už zbývá jen skočka, tunel a poslední skočka.
Na vyhlášení výsledků tedy jdeme zatleskat ostatním choďáčkům. Na stupních vítězů jsou: 3. místo - Meiblees z Dašického zátiší, 2. místo - Vicemistr ČR chodských psů - Barbanáš Černá luna a 1. místo - Mistr ČR chodských psů v agility se stává Nica z Dašického zátiší. Gratuluji všem!!!! THUMBS UP
Před odjezdem účastníků proběhne ještě tombola o ceny (k tomu bylo to číslo, co jsem si losovala hned na začátku). Losují se ceny jako šampon pro psa, prázdná láhev na mléko, plná láhev vína a batoh od PRO PAC. Naše číslo (35) nepadne ani jednou, ale nevadí. :-)

Byl to totiž moc prima den, s fajn lidma, výbornou organizací a pro nás další velkou zkušeností. THUMBS UP

Foto ode mne je zde.