Preberry - Clanky

Články


První dny štěněte v novém domově

Co dělat, když si štěňátko přivezete domů?
Nejlepší je nechat štěňátku dostatek času, aby si nové místo důkladně prozkoumalo. Již před přivezením štěněte by měly být zajištěny všechny nebezpečné věci. Štěňátko pak můžete nechat v klidu vše prozkoumat, aniž byste se báli, že se někde zraní.
Buďte přes den co nejvíc se štěňátkem, ale nezapomeňte mu dopřát i čas na odpočinek. Malé štěně potřebuje opravdu hodně spánku (i dospělý pes je schopen prospat více jak 12 hodin). Přes den si můžete se štěnětem pohrát s hračkou, když bude mít zájem a zvykat ho na sebe a na své jméno (pokud zareaguje na jméno – otočí hlavičkou na Vás, pochvalte ho a dejte mu malou mlsku – stačí čtvrtka piškotu). První noc je většinou nejhorší a doporučuje se, aby byl nový majitel u štěněte na blízku. Ono totiž ztratilo své bezpečí – svou ochranitelskou matku a také sourozence, na které bylo celou tu dobu zvyklé. Pravděpodobně se bude trochu bát, a pokud u něho nebudete, bude se bát ještě víc. Vy jste teď jeho nová rodina, která by mu měla dát pocit bezpečí. Nebojte se, že se štěně nenaučí samostatnosti. Až bude v pubertě, bude se vám možná zdát, že vás ani nepotřebuje.



Jak často štěňátko krmit a čím?
Štěňátka z naší CHS odchází k novým majitelům navyknutá na kvalitní granulovanou stravu.
Jsou zvyklá být krmena 5x denně – snídaně, svačina, oběd, svačina, večeře. Asi tak do půl roku věku štěněte se snažíme ho v množství granulek neomezovat (nehlídáme přesné množství podle tabulek) – po půl roce je už ale dobré přeci jen pejska nepřekrmovat – velká hmotnost štěněte může mít za následek špatný vývoj pohybového aparátu – především pak zdravotní dopad na kyčelní a loketní klouby.
Štěňátka kromě granulek dostávají také: bílý jogurt s pár piškoty, tvaroh smíchaný s rybičkami – „olejovkami“ z konzervy (ve vlastní šťávě, nesolené) a maso.

Jak naučit štěňátko, aby se venčilo venku?
Štěňátka odchováváme první týdny doma, pak jsou přemístěna i s matkou do prostorné boudičky s výběhem. Přes den běhají pod dozorem na zahradě, kde vykonávají i potřebu. Když jsou štěňata před odběrem, některá už dokážou vydržet přes noc, než se boudička otevře a ona se mohou jít vyvenčit na zahrádku. Pokud máte štěňátko doma, pak je dobré dávat ho venčit co nejčastěji – po každém papání a spinkání. Když udělá potřebu venku, odměňte ho pamlskem, ale zbytečně kolem něj nedělejte radostný humbuk, aby nebylo štěně ve stresu. Pokud se „nepovede“ a štěně se vyvenčí doma, určitě ho za to netrestejte. Jednak by mohlo rychle dostat strach venčit se kdekoli, kdykoli a před Vámi a také nesmíte zapomínat na to, že do určitého věku štěňátka neumí zcela ovládat svůj svěrač – tudíž i když chtějí, nemusí vždycky na určené místo doběhnout včas.

Kdy se štěňátkem začít cvičit?
Důležitější, než cvičení, je výchova. Tou se rozumí, aby pejsek netahal na vodítku, nechal se pohladit, zkontrolovat si ouška a zoubky, nechal na sebe sáhnout cizí lidi, nechal se vykartáčovat a to nejhlavnější – dobře vycházel s okolím – proto je nejdůležitější dobrá socializace. Berte proto štěňátko tam, kde se může setkat s různými lidmi a také se zdravými a očkovanými psy, které znáte a víte, že štěněti neublíží (a to ani nemotornou hrou). Zanedbání socializace se u staršího pejska může velmi špatně odrazit, a to u všech plemen i voříšků. První cviky, které můžete pejska naučit je reagování na jméno – to můžete dělat klidně už po příjezdu domů. Dále pak přivolání, což by měl být ten nejdůležitější povel za život psa. Používejte vždy stejný povel (jméno pejska, nebo povel – např. ke mně) – vyslovujte jej co nejvlídněji, aby z toho měl pejsek dobrý pocit a ne trauma. A stále platí – za každou správnou věc odměňujte. Dále můžete cvičit základní pozice – sedni, lehni, chůzi na prověšeném vodítku a i různé triky, které Vás napadnou. Zde jen pár rad – sedni a lehni nedělejte příliš často – pejskův nedozrálý pohybový aparát není stavěný na to, aby si stereotypně stále sedal a lehal, kdy se Vám zrovna zlíbí – neustálé vstávání na nohy a změny poloh se mohou odrazit na fyzickém vývoji pejska. To však neplatí, když si pejsek tyto polohy řídí sám. U triků si dávejte pozor na to, aby pejsek do 1 roka života přehnaně neskákal a nechodil po schodech, aby se nezatěžovaly jeho kyčelní klouby. Stejně tak i délka procházek by měla být přiměřená věku štěněte (do 1/2 roku max. 3 km, do 1 roku ne více než 7 km – vždy pejskovi nechte dostatek času na odpočinek).
Na cvičák můžete většinou vyrazit až po kompletní vakcinaci štěněte. Nezapomeňte, že chodský pes i welsh corgi má velmi měkkou povahu – proto k výsledku dojdete mnohem rychleji a lépe s pomocí pozitivní motivace, než nějakým drilem, který toto plemeno nesnáší.
Už dříve ale můžete navštěvovat tzv. psí školičku, kde se pejsek hlavně socializuje s podobně starými štěňátky.
Tip, co se dá se štěňátkem cvičit, najdete zde