Časté dotazy zájemců o štěně + dotazy chovatele

Ano, je to poměrně dlouhé, ale věnujte, prosím, těmto řádkům svou pozornost, než mě kontaktujete ohledně zájmu o štěně. Předem vám moc děkuji.

Od kdy budou štěňátka schopná jít do nového domova?

Štěňátka chodských psů pouštím do světa nejdříve v 8 týdnech věku.

Štěňata miniaturních amerických ovčáků až po 9. týdnu věku, kvůli jejich drobnější velikosti.

V naší chovatelské stanici jsme odchovali také tři vrhy welsh corgi pembroke, ale aktuálně v jejich chovu pokračovat neplánujeme. Obě fenky patří mojí mámě – jedna z fenek je už seniorka a u druhé fenky, která měla svůj první vrh císařským řezem, další vrhy neplánujeme.

Mohu se na štěně přijet podívat?

Určitě. Dokonce je to jedna z podmínek, abychom štěně zájemci mohli přislíbit. Vyžaduji minimálně 1 návštěvu ještě před odběrem štěněte. Zcela ideálně více, abychom se vzájemně poznali a Vy si štěňátko pořádně prohlédli ještě u psí maminky. Návštěvu si domluvíme přes e-mail nebo telefonicky. Bydlíme ve Velkých Popovicích u Prahy.

Mají štěňata nějaká zdravotní ošetření?

Samozřejmě. Štěňátka jsou v naší chovatelské stanici pravidelně odčervovaná dle veterinárního schématu, 1x očkovaná proti psím nemocem, zkontrolována veterinářem. U štěňat miniaturních amerických ovčáků dostanete také certifikát o odborném vyšetření očí veterinárním specialistou. Štěňata chodských psů také jezdí kontrolovat poradkyně chovu. Štěňata odchází k novým majitelům očipovaná a s vystaveným europasem. Jakmile dorazí z ČMKU průkazy původu, jsou majitelům předány. Průkaz původu i jeho doručení majiteli je již součástí kupní ceny.

Jaká zdravotní vyšetření mají rodiče?

U našich fen dělám standardně povinná i nepovinná zdravotní vyšetření. Patří mezi ně rentgeny kyčlí, loktů, páteře a zjištění, zda má pes přechodový obratel či nikoliv - pokud ano, v jakém stupni. Nechávám dělat laboratorní test na degenerativní myelopatii a u chodských psů také na Lokus D (ředění černé barvy). Dále se u miniaturních amerických ovčáků provádí vyšetření patell (čéšek), každé dva roky vyšetření očí veterinárním specialistou a genetické testy (například na dědičné oční vady, přenášení krátkých ocásků, HUU (hyperurikosurie), NAD (neuroaxonální dystrofie) a další.

Jakým způsobem jsou k sobě rodiče štěňat vybíráni?

Výběru konkrétního spojení nezřídka věnuji i více než rok času. Je pro mě důležité spojit zvířata, která jsou k sobě vhodná po zdravotní, exteriérové i povahové stránce. Vždy se u odchovů snažím co nejvíce přiblížit standardu. Dívám se na krevní linii hluboko do historie a pátrám po možných rizicích, kterým chci samozřejmě předejít. Když najdu vhodného psa, nedělá mi obvykle problém za ním vyrazit stovky kilometrů. Zároveň se snažím hledat i méně využívané psy v chovu, aby zde byla větší genetická variabilita. Když narazím na zajímavého jedince, kterého sama na své feny nemohu využít, často ho prezentuji ostatním chovatelům.

Jaká je povaha těchto dvou plemen?

Chodské psy máme od roku 2005. Je to naše české národní plemeno, které bylo při své regeneraci směrováno k tomu, aby to byl pes pro co nejširší možné využití, ideální do rodin i pro aktivity. Je to pes inteligentní, empatický, rychlých ale ne překotných reakcí, přemýšlející, milující svou rodinu, děti a obvykle i cizí lidi. Někteří jedinci však mohou být přecitlivělí a se sklony k reaktivitě - ti pak vyžadují více práce. Jsou velmi všestranní na různé psí sporty, ale také dokážou velmi dobře odpočívat a přizpůsobit se vašemu životnímu tempu. Naše fenka se zúčastnila mistrovství Evropy v dogdancingu a dogfrisbee a mistrovství světa v dog pulleru. O chodských psech více píšu na webu v samostatné rubrice. Mohou být ubytováni doma i celoročně venku se zateplenou boudou. Choďák je moje srdeční záležitost, nedám na ně dopustit. :-) I když je to středně velké plemeno, má lehkou kostru a je skladné. Také je skvělý Klub přátel chodského psa, který plemeno zaštiťuje a mnoho jeho členů je našimi dlouholetými přáteli. Pořádají se různé akce a všechna setkání bývají moc fajn. Klub má také naprosto famózně propracovaný web včetně různých statistik. :-) Více o chodských psech si můžete poslechnout také v podcastu Pejskárium, kam jsem byla pozvaná zde).

Miniaturní americký ovčák je rovněž velmi inteligentní plemeno, které se učí možná ještě o trochu rychleji. Je praktické velikosti a milující jakoukoliv aktivitu. Přijdou mi velmi citliví a napojení na svého majitele. Mohou mít sklony k separační úzkosti. Cizí lidi ke štěstí obvykle moc nepotřebují a často bývají spíše rezervovaní. Moc pěkné články o nich najdete na stránkách CHS Tobias ve dvou dílech, kde se dočtete i o možných negativních vlastnostech 1. díl a 2. díl).

Jak probíhá výběr zájemců?

Zájemce mě zpravidla kontaktuje e-mailem (m.trauskeova@seznam.cz), telefonicky (+420 604 927 284), nebo zprávou na Facebooku). Zjistím, jaké má s pejskem/fenkou plány a pokud se mi z prvotního kontaktu pozdává, domluvíme si první návštěvu. Ta může být klidně ještě před narozením štěňat. Zde spolu probereme životní situaci zájemce, jeho preference, ale i možná rizika pořízení si konkrétního plemene. Je pro mě důležité si s novými majiteli našich odchovů osobně „sednout“, protože se stávají minimálně po celý život pejska součástí naší psí rodiny. Chci být informována o tom, jak se našemu odchovanci daří – potěší mě každá zpráva, fotka, video či společná akce. Velmi mě těší, když má někdo zájem s pejskem sportovat – ať už jde o klasickou poslušnost nebo psí sporty. Obě plemena jsou na ně totiž velmi šikovná. Stejně tak mě potěší zájemce o výstavy a chov. U chodských psů vyžaduji účast minimálně na svodu dorostu – každý rok se jich koná několik v různých koutech ČR. Výsledné hodnocení jedince je důležitou zpětnou vazbou nejen pro mě, jakožto chovatele, ale i pro chovatelský klub a další majitele, kteří podle výsledků štěňat mohou následně sestavovat chovné páry.

Mohu si štěně vybrat?

Tohle je složitější. Obvykle se snažím zájemci vybrat štěně já, protože jsem se štěňaty od jejich narození téměř 24/7, a tak mohu pozorovat jejich chování a vlohy. Pokud chce někdo štěně na sport, doporučím mu aktivního jedince z vrhu. Pokud někdo hledá spíše klidného rodinného parťáka, nabídnu mu klidnější štěně. Pakliže má někdo chovatelské a výstavní plány, „schovám“ mu nejnadanější štěně. U miniaturních amerických ovčáků chápu, že se někdo rozhoduje i podle barvy. Osobně na tom nevidím nic špatného, protože i já jsem měla svou vysněnou barvu a pokud zájemce ví, že i po ostatních stránkách (zdraví a povaha) je štěně podle jeho přání, mohu se snažit vyjít vstříc. Nicméně barva samozřejmě není všechno – pokud by se mi zdálo, že povahově se k zájemci nehodí, doporučím mu jiné štěně. Někdy se stane, že jsou si štěňata podobná – pak nechám zájemce, aby si vybral.

Na jakou stravu jsou štěňata zvyklá?

Štěňátka od nás odcházejí navyklá na kvalitní granulovanou stravu. Každý majitel dostane pytel žrádla do začátku (ten je součástí chovatelského balíčku s dalšími věcmi pro štěňátko). Pokud budete chtít přejít na jinou značku, doporučuji postupně přimíchávat nové granule do původních, aby štěně nemělo zažívací potíže. Pokud plánujete v budoucnu krmit metodou BARF, doporučuji na ni přejít nejdříve v 1 roce života štěněte, kdy má jeho kostra a svaly kvalitní základ z granulí, které obsahují všechny potřebné složky pro správný vývoj a růst. I když se BARF strava může zdát kvalitnější, je poměrně těžké vychytat přísady tak, aby majitel v době růstu štěněte nic nepodcenil.

Jaká je cena štěněte? A byla by možná sleva, když…?

U chodských psů se aktuálně (rok 2026) pohybuje cena zhruba od 20 do 35 tisíc Kč. Štěňata prodávám podle kvalit rodičů – zohledňuji zdravotní výsledky, úspěchy na výstavách, složené zkoušky i výsledky ze závodů. Obvykle se držím blíže spodní hranici ceny.

U miniaturních amerických ovčáků je však cena zcela jiná, protože se jedná o málopočetné plemeno a jejich chov je obecně finančně náročnější (nejen samotné pořízení štěněte, cesta k uchovnění, ale i pravidelná odborná zdravotní vyšetření). Cena nestandardních štěňat se obvykle pohybuje od 45 tisíc Kč nahoru. Cena za nadějné štěně může klidně vyšplhat i více než na dvojnásobek (zvlášť u importovaných jedinců). Naše štěňátka prodávám za cenu podle kvalit rodičů i štěňat. Pakliže se mi zdají vhodná pro chov, výstavy, sport, počítejte s cenou mezi 55 - 65 tisíci Kč. (Když jsem si jela pro svou první importovanou fenku, zadlužila jsem se tehdy u půlky rodiny, ale nelituji ani jediný den – je úžasná. A já si tehdy řekla, že je to sice „ranec peněz“, ale u málopočetných plemen to tak prostě je… Někdo si koupí rekreačního koně (závodní se prodávají klidně i za miliony), nový objektiv k zrcadlovce, nadupaný počítač, nejnovější iPhone, tak já si udělám radost a pořídím si miníka. )

A jak je to s těmi slevami? Levněji prodávám štěňata, která nejsou standardní a tím pádem nejsou vhodná na výstavy ani chov – například mají bílou barvu (větší flíček u chodských psů, více bílé barvy v nesprávných partiích u miniaturních amerických ovčáků), mají podkus nebo předkus, pejsci nemají hmatná varlátka, mají zálomek na ocásku, nebo – nedej bože – miníkům nevyjdou dobře testy očí. Až na oči jde o vady, které pejskovi nevadí v běžném životě, ale pro chov a výstavy se nehodí.

Proč tato cena?

Vždy se snažím, aby cena nebyla pro pořízení pejska příliš velkou překážkou, ale musím v ní zohlednit mnoho věcí. Například – náklady, které stojí za uchovněním feny. Dále také za tréninky, zkouškami, závody, výstavami – to vše prověřuje její všestranné kvality. Nemálo peněz stojí zdravotní vyšetření a genetické testy, dále oční testy u štěňat (u miníků). Pak také něco stojí krycí poplatek (u miníků poměrně značnou částku), veterinární kontroly feny v březosti i po porodu, kvalitní strava pro březí fenu a následně celý vrh, kontrola vrhu veterinářem, pravidelné odčervování, očkování, čipování, vystavení europasů, proplacení kontroly vrhu (u chodských psů), průkazy původu, hračky, pratelné i jednorázové podložky, výbava do nových domovů. Někteří chovatelé si do nákladů započítávají i prací prášek, elektřinu a vodu na pravidelnou údržbu psích pelíšků. Nemalou finanční částku stojí i cesty na všechny tyto „akce“. Pokud by člověk počítal i čas, který s vrhem stráví, tak by se cena vyšplhala mnohem výš, ale jelikož to většina chovatelů, včetně nás, dělá kvůli své zálibě, čas nikdo nepočítá…
Kromě finanční stránky sebou každý vrh nese i mnohá rizika – například císařský řez, umělé dokrmování štěňat, ohrožení feny na životě, záněty dělohy, atd. Zkrátka chovatelství není pro každého – nikdy nevíte, co se pokazí… Ty nervy při každém porodu nikomu nepřeji. Stejně tak, když se vám narodí štěně bez sacího reflexu, nebo se narodí už mrtvé, nebo ho pipláte 10 dní a nakonec je to stejně zbytečné. Také se může chovateli stát, že se narodí štěně s nějakou vadou – buď ho prodá levně nebo si ho nechá. Takto jsme si nechali naši chodskou fenku Geiris, protože jsme ji s její vadou močovodu, který si žádal nákladnou operaci, nemohli pustit s klidným svědomím do světa. Je součástí naší smečky, ale pro jiného chovatele by to mohl být „nadbytečný pes bez chovného potencionálu a s rizikem nejisté zdravotní budoucnosti“. Milujeme ji a jsme rádi, že se její stav zlepšil. Jsou vrhy, u kterých je člověk rád, když se mu prodejem štěňat vrátí náklady… A pak vrhy, kde ani nemrkne a je v mínusu. Neděláme to pro peníze, chováme srdcem a o naše odchovance se zajímáme po celý jejich život. Je to náš velký koníček.

Často mi zájemci píšou – „Chci standardní štěně, ale nemám v plánu s ním podnikat žádné chovatelské ani sportovní činnosti – prodáte mi ho levněji?“

Možná vás to překvapí, ale ne. Pánům obvykle stačí, když jim to přirovnám k pořízení auta. Představte si situaci: Líbí se mi značka BMW, její vozy jsou prostorné, pěkné, bezpečné – pro mě by takové vozidlo bylo zkrátka ideální a určitě by skvěle zapadlo do našeho života. Ale jinak mi úplně stačí, když mě přemístí 20 kilometrů, odveze mě na nákup nebo pomůže přemístit dřevo… Neplánuji využít všechnu jeho výbavu ani asistenty, i když je fajn, že je má. Zkuste se zeptat v autoprodejně, zda vám ho tím pádem prodají levněji. Myslím, že ne… Je ale možné, že na super auto dosáhnete z druhé ruky a bude to mnohem levnější (někteří chovatelé se třeba „zbavují“ fen po císařích – my to neděláme, pro nás je pes celoživotním parťákem i kdyby byl ve výsledku fialový). Nebo si nakonec koupíte BMW od pochybného prodejce v domnění, že ušetříte, a to bez doložené historie a z pochybných podmínek (u psů je průkaz původu jako rodný list a velmi záleží i na každém chovateli, jak svůj vrh vypiplá a co do něj vloží) a pak možná zjistíte, že je poslepované po bouračce, nevyzpytatelné, kratší než je obvyklé a vlastně jste si koupili něco úplně jiného, než jste chtěli a do jeho následného servisu budete už jen cpát nemalé peníze…

Ale také se může stát, že koupíte vystavený vůz z oficiální prodejny, který při zkoušení někdo omylem esteticky odřel, ale na jeho funkci to nemá vliv a prodejce vám ho prodá se slevou (stejně jako nestandardní štěně) – stále ale máte 100% jistotu, že je to opravdu ta značka a vůz s dohledatelnou historií, který chcete a můžete se na něj spolehnout. A vždy víte, kam se obrátit s případným dotazem nebo potřebou servisu (stejně jako je tomu u chovatelského servisu). Co tím chci ve zkratce říct? Pokud mám v nabídce nadějné štěně, ale vy jeho perspektivu nechcete využít, je to vaše volba – také si mohu pořídit BMW a používat ho jen na převážení dřeva – ale není to důvod ke snížení ceny.

Dotazy chovatele

Prosím, než mě kontaktujte, zodpovězte si poctivě následující otázky. Ty jsou totiž pro váš budoucí život s pejskem velmi podstatné. Pokud vám vyjdou odpovědi kladně, čekejte, že se na vás další sesypou při osobní návštěvě. Je pro mě totiž důležité dát štěně do podmínek, kde se bude mít dobře a jeho prostředí pro něj bude bezpečné.

• Pes je závazek i více než na 12 let. Bude mě péče o něj po celý jeho život naplňovat, ať už se moje životní situace jakkoliv změní (rodinný stav, změna zaměstnání, změna bydliště, aktuálně dlouhodobá nemoc)?
• Uvědomuji si, že z roztomilého štěněte jednou vyroste dospělý jedinec, ze kterého se časem stane psí senior, který může trpět různými zdravotními neduhy (od ztráty sluchu, zraku, zhoršené pohyblivosti až k inkontinenci) a mě to bude stát nejen mnoho sil, času, ale možná i peněz, aby byl jeho život důstojný a kvalitní?
• Vím, že malé štěně potřebuje často venčit, aby se naučilo správným hygienickým návykům. Uvědomuji si, že je ideální vzít štěně ven na trávu po každém spinkání i krmení, kdy se nejčastěji venčí. Rozumím tomu, že trestat štěně za vykonání potřeby doma je stejné, jako trestat miminko, pokud udělá potřebu mimo nočník, když se na něj teprve učí.
• Předpokládám, že malé štěně vše zkouší svou tlamičkou, a tak mě může zprvu okusovat? Vím, že bolestivému kousání mohu předejít tak, že štěněti nabídnu vhodnou kousací hračku nebo použiji slovní upozornění („auuuuu“), místo toho, abych ho za to trestal? Také vím, že dokáže vmžiku rozkousat spoustu věcí – mám z dosahu veškerou elektroniku, kabely, obuv, drahé i štěněti nebezpečné předměty.
• Mám dostatek času, abych se mohl pejskovi věnovat po fyzické i psychické stránce? Uvědomuji si, že pejska zaměstnám nejen procházkami, ale i společnou hrou, výcvikem, hlavolamy, vymýšlením zábavy a pokud mu toto nedopřeji, může být nešťastný a může se u něj začít objevovat nežádoucí chování?
• Vím, proč jaké plemeno chci a k čemu bylo vyšlechtěno? Dokážu odhadnout, jak náročné ovčácké plemeno může být?
• Nedělá mi problém sdílet informace o psu s jeho chovatelem?
• Nenechám psa samotného doma 10 hodin jen proto, že jsem 8 hodin v práci a hodinu mi zabere každá cesta? Má mi ho případně po tu dobu pravidelně kdo pohlídat? Nebo je možné vzít si psa s sebou do práce či pracovat na home office?
• Vím, že pes znamená nejen radost, ale i mnohá omezení – například co se týče cestování, výběru hotelů na dovolených, časové náročnosti?
• Dokážu si představit soužití se psem, který nebude povahově takový, jakého jsem si vysnil? (Na chování psa nemá vliv jen genetika a první týdny u chovatele, ale také následná výchova a výcvik u nového majitele. Stejně tak ale i stabilita nervové soustavy – někteří jedinci mohou být přecitlivělý a ke sklony k reaktivitě)?
• Jste ochotni navštěvovat odborné trenéry, kurzy či semináře, pokud vám ve výchově něco nepůjde? (Samozřejmě se jako první můžete obrátit na mě).
• Mám dost financí na to, abych pejskovi mohl zaplatit operaci, pokud by se mu něco stalo?
• Pokud mám doma už jiného psa, věřím, že se spolu snesou? Nejen teď, když přivezu nové štěně, ale i ve fázi, kdy bude dospívat a nastavovat si své hranice?
• Umím číst psí signály a emoce a podle nich s chladnou hlavou reagovat? Nejsem příliš impulzivní? Dokážu dát psovi prostor ke správnému zareagování, než sáhnu po korekci? (Pokud si nejste jisti, doporučuji pořídit si knihy z nakladatelství Plot – například: Konejšivé signály, Psí signály a emoce, Trénink je rozhovor, Psí dominance – mýtus nebo skutečnost?).
  
• Dokážu se psem fungovat po dobrém i s nastavením určitých pravidel, aniž bych je vymáhal násilím a tresty? (Můžete se inspirovat u trenérů mořských savců – například Ken Ramirez – ti na signály trenérů dokáží ochotně a rychle reagovat, ale po trestu (byť z vašeho pohledu možná oprávněném) už s trenérem nemusí v životě spolupracovat, v horším případě ho rovnou pro jistotu zabijí. A jak říká celosvětově uznávaná trenérka zvířat Gabby Harris i František Šusta – ve výcviku zvířat je mnohem těžší vykonat správně trest, než použít jakoukoliv jinou metodu k vytouženému cíli).
• Vím, že pokud chci psa potrestat, musí trest přijít při výkonu nežádoucí činnosti, ne až po něm, kdy si to už zvíře se svým chováním nespojí? A nemohl jsem nežádoucímu chování sám předejít? Ať už úpravou prostředí nebo vlastním plánováním při procházce či jiné činnosti?
• Nechci psa jen jako sportovní náčiní nebo jako desátého psa do smečky chovných zvířat? Bude opravdovým parťákem? A to i když mu třeba něco nepůjde nebo nebude na výstavách vždy vyhrávat?
  
• Pokud mám doma malé dítě do 6 let – uvědomuji si, že:
  • Dítě ještě nemusí mít plně vyvinuté empatické cítění – nedojde mu, že štěněti svým chováním může nevědomky ublížit.
  • Dítě rádo běhá a poskakuje – když šlápne na štěně, může z toho mít nejen trauma, ale i celoživotní zdravotní následky (zvlášť u malých australáčků s lehkou kostrou).
  • Výskající, pištějící a rychle se pohybující dítě může být pro štěně buď velkým strašákem nebo potencionálním parťákem na hry – a jak nejlépe takového tvora znehybnit než ho chytat ostrými zoubky za kotníky. Štěně se přitom chová zcela PŘIROZENĚ. (Dodnes pamatuji na situaci, kdy jsme jedné rodině prodali chodského chlapečka a jejich malé děvčátko absolvovalo celé léto na zahradě v holínkách, aby byli všichni spokojení a v bezpečí).
  • Je naprosto nezbytné vytvořit štěněti jeho bezpečný prostor (ohrádku, klec), kam mu dítě NIKDY nepoleze a kde si bude moct nerušeně odpočinout a kdykoliv tento prostor vyhledat, když bude psychicky přetížené.
  • Dokážu dítě poučit, jak se k pejskovi chovat a jak rozhodně ne. Díky znalostem o psích signálech dokážu rozpoznat, kdy už je to na psa příliš a dítě od něj odvolám nebo pejska přemístím do bezpečného prostoru. I takzvaný psí úsměv může vypovídat o nahromaděném stresu. I když jsou chodští psi k dětem velmi empatičtí a mírumilovní a většina miníků také, stále je potřeba počítat s tím, že je to zvíře a stačí jedno špatné ohnání jeho zuby a malér je na místě. Malé dítě proto nikdy nenecháváme se psem bez dozoru.
  • Uvědomuji si, že chodský pes je i se svou střední velikostí pro dítě velkým psem a při hře ho může nechtěně zranit třeba jen svým výskokem či sražením k zemi?
  • Dokážu se ke psu chovat klidně a férově, a to i v případě, kdy mi dítě leze na nervy, nic nestíhám či se ocitnu v jiné vyhrocené situaci?
  • Dokážu své dítě/děti pohlídat při jejich hrách i šarvátkách, aby to neodneslo štěně či dospělý pes?
  • Zcela chápu, že štěně nepořizuji dětem, ale sobě? Bohužel, většinu dětí péče o psa po nějaké době omrzí (asi jsem jedna z mála, která je do psů zamilovaná po uši furt a péče o ně mě naplňuje štěstím) a vše bude jen a jen na vás. Pro psa tak budete jeho středobodem i ochráncem jeho dobrých životních podmínek.
  • Zásadní otázka: Nebylo by pro mě i pro štěně jednodušší, kdybych s jeho pořízením počkal, až budou děti starší, rozumnější a více samostatné?